Itálie, Francie a Španělsko čelí rostoucímu tlaku na své veřejné finance. Poměr dluhu k HDP u těchto ekonomik překračuje 100 procent a náklady na obsluhu dluhu rostou s vyššími úrokovými sazbami. Ratingové agentury varují před možným snížením hodnocení, což by dále zvýšilo výnosy státních dluhopisů a prohloubilo fiskální problémy.
ECB se ocitá v nezáviděníhodné pozici – potřebuje uvolnit měnovou politiku kvůli slabému růstu, ale zároveň nechce vytvářet morální hazard podporou nezodpovědných fiskálních politik. Investoři by měli být obezřetní vůči dluhopisům periferních zemí eurozóny a zvážit diverzifikaci do bezpečnějších alternativ.